Všechno hezké jednou končí, a tak končím i tady.

Utekla jsem na My life´s ridiculous

nej den prázek

26. srpna 2009 v 23:37 | AngEl |  Ze života mého ..
Prázdniny se kvapem blíží ke svému konci. hrozné. ale na druhou stranu, ač to zní sebe hloupěji, se do školy snad i celkem těšim, tedy do tý doby než zase zjistim, že sem tam jen jako kůl v plotě; naprosto jiná než ostatní. ale čert do vem ve škole; horší by bylo, kdybych se pohádala se svejma kámošema ze základky. to by bylo horší. ale to se snad nestane ..=O) ..
jinak co mě čeká .. mno půjdu do druháku. fajn. zhruba v půlce září jedeme se školou do Francie. tam se těšim, ale pomalu z toho dostávám i strach. ale ne .. to bude v pohodě; musí ..=O)

prázdniny jsem si užila tak průměrně. ani mě nechytaly depky, ani z nich nejsem moc nadšená. přesto je asi jeden dva dny na který asi ještě chvíli budu vzpomínat. v obouch jsem se svými přáteli ze záklaky v kině. a ta první návštěva byla asi nej..
nebudu zapírat, že moji ctění kámoši jsou naprostí cvoci. tak jako já. a proto je mam taky tak moc ráda.
psalo se 17. července 2009. pátek. překrásný letní počasí; slunce pálilo zase jednou po dlouhý době, a tak se starší na mě domluvili, že musim pomoct sušit seno u babičky. posekal se co největší kus naší louky a další měl přijet strejda posekat. zrovna jsem sekala naší zahradní sekačkou kus louky za naším domem, když jsem uslyšela auto. pro jistotu jsem se mámy zeptala, kdy že to má strejda přijet. "Snad až večír," povídá. ne, to auto bylo jeho. mno tak jsem to zakřikla. máma musela frčet do práce a na mě nezbylo nic jinýho než odhrabovat trávu od sekačky. byla jsem neskonale nadšená, ale snažila jsem se krotit. asi za dvě hodiny bylo posekáno. a padla. v pět jsem měla jet domů a večer do kina. nejvtipnější na tom celém bylo, že když už byla louka konečně posekaná, já celkem utahaná, na dlaních pár puchejřů, tak jsem najednou dostala naprosto suprovou náladu. důkaz toho, že se při pohybu vyplavují hormony štěstí ..=O) tak jsem tedy odjela, abych se stihla trošku připravit. a rohodla jsem se, že někde vyhrabu svůj modrý, síťovaný šátek a uvážu si ho na hlavu, až půjdu do kina. modrý jsem nenašla, ale objevila jsem hnědý; ne tak nápadný. asi půj hodiny před odjezdem se tu přehnala menší bouřka a slejvák. to naštěstí přešlo, a když jsem čekala na zastávce na odvoz, už nepršelo. kvůli dešti naši malou skupinku ale opustila kámoška. takže jsem nakonec do kina odjeli jen ve třech.
ještě než jsme se dostali ke kinu jsme museli vyřešit nejzávažnější problém: kde je pokladna. rozhodli jsem se jít za světlem. "Světlo na konci tunelu," prohodila jsem po cestě. a udělali jsme dobře. a pak už jsme seděli pohodlně na lavicích v Letním kině Turnov. z jedné strany rozkopaná "Skálovka", z druhé tajmný špérácký park. špérácký park bez špéráků; jsou prázky. před začátkem filmu nám stihl ještě kámoš vysvětlit nelogičnost svejch šroubů v noze a kámoška se podělila o svoji obavu z následujícího víkendu, kdy měla jet na soutěž se svým psem. a pak to začalo. Doba ledová: úsvit dinosourů. hurá ..!! asi po deseti dvaceti minutách filmu se z plátnem začalo blýskat. nebyla to technická chyba. jen se prostě blížila bouřka. a takhle to bylo až do konce filmu. žádné hromy, jen blesky za plátnem. žádný déšť, sucho. /Lokální srážky nade mnou, teď jsem si vzpomněla na jeden výrok kámoše ještě před začátkem./během filmu kámo špitl, že asi bude pořádná bouřka, že to cejtí ve šroubech. /o tom už nám vyprávěl před tím, že ve šroubech, kterýma měl spevněnou zlomenou kost, cítí při bouřce výboje./
Doba ledová skončila /jedná kloudná hláška, kterou si pamatuju je: "A jak je to dlouho, co jsi ztratil rozum?""Několik měsíců .. probudil jsem se a byl jsem ženatý s opuncií.."/ a my se vypotáceli z areálu letního kina. tam na nás už čekala máma kámošky, která nás měla odvěést domů. po cestě bylo krásně nad celým jižním horizontem vidět blesky; něco tak krásného jsem ještě neviděla. už si umím docela dobře představi "a blesk ozářil celou oblohu".
vyložili mě na návsi; domů jsem to měla už jenom kousíček, přesto jsem raději popoběhla, protože se ozval můj starý dobrý strach z bouřky. doma jsem napsala mámě sms, že už jsem v pořádku doma. pak jsem došla do koupelny a slyším jak leje, nebo dokonce padají kroupy. když jsem usínala už tolik nelítaly blesky. byl to úžasný zážitek.



a když už jsme u bouří, tak s tím souvisí i ten druhý den, kdy v důsledku večerní čtvrteční /myslím že to byl čtvrtek 23. července/ bouře vypadl na spustě míst proud. napřáklad u nás ho sprovoznili o asi 18 hodin později. ale přece a to je hlavní. v pátek jsme měli jít s kámošema, tentokrát v plné sestavě, do Jablonce nad Nisou do kina na Harryho Pottera. to jsme taky zvládli. nejhezčí bylo, když jsem pak šla doprovodit kousek kámoše a my jseště asi čtvrt hodiny kecali .. =O)
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
pics from DevintArt&Daemon(obaly knih); brushe buď nevim odkud, nebo od Blanch z LC, anebo od goodfriend; fonty: ginga, el!font gothic, vtks revolt, times new roman, a charming font; text v záhlaví z písničky Marilyna Mansona If I Was Your Vampire
»copyright by AngEl 2008 - 2010«