Všechno hezké jednou končí, a tak končím i tady.

Utekla jsem na My life´s ridiculous

4. kapitola

16. října 2009 v 23:21 | AngEl |  #abc#


4 dny před prvním úplňkem
Do dveří vešel Adrek. Něco, někdo mu tu chybí ..
Laquen !!
Popošel dovnitř. Nikde nikdo nebyl. Uvnitř bylo ticho. "Je tu někdo?"
Z kuchyně se ozvaly nějké zvuky. Později je dešifroval jako pláč. Nakoukl dovnitř a zjistil, že tam u stolku sedí Yn s hlavou v dlaních a brečí.
"Co se děje, Yn?"
Zvedla hlavu a hřbety rukou si setřela slzy. "Nic."
"Nevypadá to. Kde jsou všichni? Vypadá to tu prázdné, bez života ..."
"Téměř nikdo tu není ..."
"Kde je Laquen?" zeptal se přímo.
"Není tu ..."
Taky jsem si všiml ...
"Je .. na hradě. Ve vězení."
Tři dny tu člověk není a všechno se postaví na hlavu ..."Co tam dělá?!"
"Královna ji tam nechala dát. Jako zástavu. Když jí do následujícího úplňku nepřivedeme její dceru, nechá Laquen zabít."
Adrek se posadil na kraj stolu. "Nedá se jí nějak pomoci?"
"Nejspíš ne ..."
Zamyslel se. "Kde je Mistr? Rád bych si o tom s ním promluvil ..."
"Asi u sebe v pracovně."
Na odchodu se ještě Adrek otočil. "Ty jsi neplakala pro Laquen, že ne?"
Yn zavrtěla hlavou.
"Tak proč?"
"Zbytek výpravy je mrtvý. A můj Alew ..."
"To je mi líto," pronesl soucitně Adrek. Yn přikývla.
x X x
"A copak nemůžeme nic udělat, Mistře?" ptal se znovu Adrek, teď už naprosto zoufale.
"Ne."
Adrek zaúpěl. "Opravdu nic? Třeba ji unést, nebo podplatit stráže .. i když jsou to stráže, ti se asi podplatit nenechají. Ale něco se najde; určitě!"
Mistr náhle ožil. "Podplatit! Yn!" vykřikl za dveří.
"Ano?" byla tam v okamžiku.
"Dnes večer .. nic si neplánuješ, že ne?"
"Ne ... proč?"
"Zachráníme Laquen. A docela jednoduše. Že mě to nenapadlo hned!"
x X x
"Laquen?" zašeptala Yn.
"Yn! Co tu děláš?"
"Rychle." Odemkla mříže, odepjala Laquen pouta. "Musíme pryč."
"Jak ...?"
"Pár grošů udělá hodně," usmála se. "Pojď a zbytečně se neptej. Nech si to, až budeme doma, v bezpečí."
Prošly okolo stráží, kteří jim nevěnovali jedinou pozornost. Vypletly se ven z hradu a zamířili si to temnými uličkami města za měsíčné noci domů.
x X x
"Adreku, pusť mě! Rozmačkáš mě!" ohradila se se smíchem Laquen.
"Promiň ..." vykoktal zmateně Adrek.
"Je senzační, že jsi tu zase s námi. Máme alespoň větší šanci najít princeznu. Pevně něřím, že se nám to povede."
Taky v to doufám ..
"Asi to bude náročné, ale je potřeba, abys hned zítra začala zvnuvu s výcvikem. Nemáme moc času ..." Laquen přikývla. "A proto bys možná měla jít už spát ..." Zvnov přikývnutí.
"Mistře, vzpomněla jsem si. Ale jediné co mi vězení mohlo připomenout, bylo moje zajetí a to, jak mě mučili. Jsme ráda, že už to mám za sebou a je to, sice hodně nepříjemná, ale stále jen vzpomínka."

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
pics from DevintArt&Daemon(obaly knih); brushe buď nevim odkud, nebo od Blanch z LC, anebo od goodfriend; fonty: ginga, el!font gothic, vtks revolt, times new roman, a charming font; text v záhlaví z písničky Marilyna Mansona If I Was Your Vampire
»copyright by AngEl 2008 - 2010«