Všechno hezké jednou končí, a tak končím i tady.

Utekla jsem na My life´s ridiculous

A kdo neskáče není Čech! Hop! Hop! Hop!

24. května 2010 v 19:42 | AngEl |  Ze života mého ..
flag
... aneb poslední článek, vracející se k hokeji.
Včerejší atmosféra se popsat nedá. Když jsem psala, že by bylo fajn porazit Rusko. brala jsem to víc jako nereálný sen. A ono je asi všechno možné ...
Když padl první gól, ještě jsme s mámou ani neseděly. Zůstaly jsme tak zírat na televizi a říkat si, že to není pravda. Byla.
Když se táta na chvilu probudil, v rychlosti jsme mu zrekapitulovaly, co se stihlo stát. "Vzbuďte mě, až budeme mistři!" prohlásil a znovu usnul.
Poslední tři minuty jsme stála u televize a vše pozorovala hodně z blízka. S rodiči jsme měli ruce v pěst a strašně jsme si příli výhru /tak jako všichni Češi v tu chvíli/. 7, 6, 5, 4, 3, 2 ... 1 ... a výtěžný výkřik. Byla to krása. Dokázali jsme to co nikdo jiný na tomto turnaji: porazit Rusy, kteří si tak suveréně šli pro zlato.

od4
A velká tlustá čára.
Ráno to ještě stále bylo hlavní téma našich rozhovorů. Ale poté jsme šli do divadla. O myších a lidech.
Když divadlo skončilo, nevypadalo to, že by nás měl někdo odvádět do školy, a tak jsme se pustili sami. Samozřejmě brzo, moc brzo, a tak jsme s P. a N. šli úplně vzadu. Ale nebýt jich ... :) Nebýt jich tak jsem neměla asi tak zvednutou náladu. Pak jsme měli dvouhodinovku angliny. Psali jsme esej. Na výběr ze čtyř témat /rozsah 210 - 240 slov/: naše generece a její budoucnost, volby 2010, technologický pokrok lidstva, o myších a lidech /recenze/. Nejlepší mi přišlo to třetí.
Pak jsme měli volnou hodinu. To mi vlasntě došlo, že bych se neměla tolik radovat /a) důvod byl sporný, jak mi pak došlo, b) vždycky se najde něco, co mi tu radost dokáže zkazit/. A tak jsem si upravila hladinu hormonů a měla se zase normálně. /I když mě spíš vyděsilo, že nemám omluvenku, ale to se pořešilo :) /
O dějáku jsme dokoukali Královnu Margot ...
S V. jsem šla vrátit knížky a zeptat se na tiskárnu. A trošku víc jsme u toho zmokli.
Nadhodil, že by klidně zašel do čajovny /jenže ta má u nás až ode tří/. Po kratší debatě to zakončil tím, že u mě už by se po oslavě ničemu nedivil. Aspoň ví, co ode mě může čekat. Ale pořád ještě nebyl na oslavě u D. /a nikdy nebude, protože čas vrátit nedá/.
od3
Přišla bouřka a já vypnula pro jistotu počítač. A pak tu zazvonili H. a H. /málo v tom asi musí mít nezkušený čtenář zmatek/, jestli se tu nemůžou schovat. "Jídlo máme!"
A tak tu zůstali asi dvě hodiny. Náladu mi vrátili opět nad normál. Zavzpomínali jsme na starý časy, pobavili se nad současnou situací a tak podobně.
Před půl sedmou tu zazvonily D. a D. /ano, obě se jmenují stejně/, ale po deseti minutách odcházeli na bus. Obě byly mokré, jak nejvíc to jde. Ano, a ještě jedna věc: D. si s sebou odnesla mého fialového andělíčka :) Pokud se jí líbil, tak proč ne?
A teď jsem se konečně dostala k tomu, abych sepsala tenhle článek.
H. a H. jsme slíbila, že si fejsbuk založím. Někdy. Tak jim prosím neřikejte, že to asi bude z nudy o těhle prázdninách ... :)
Čekám na odpověď, ale bojím se, že nepřijde. Ale já vážně nevím, proč mi na tom tolik záleží ...
A víte, že mi za půl roku bude osmnáct? Strašné, já to nechci. Pořád se budu chovat jako malá holka.
A co víc dodat?
Nic! /A nic víc!/
Páá
 


Komentáře

1 Lily Addams Lily Addams | Web | 24. května 2010 v 21:18 | Reagovat

také nechci 18....a z těch iniciálů jsem trochu zmatená, ale to neva :-D

2 pavel pavel | Web | 25. května 2010 v 0:16 | Reagovat

tvůj táta musí bejt kliďas... často u televize spí? :-D

3 vivienne vivienne | Web | 25. května 2010 v 20:55 | Reagovat

já radši ty iniciáli neřeším..
tvůj táta dělá co můj děda, spí u televize:-)

4 pavel pavel | Web | 25. května 2010 v 22:02 | Reagovat

to tvého tátu lituji, to byla pro mne katastrofa v tuhle hodinu vstávat... to právě teprve často lezu do postele :-D
co dělá? dojíždí?

5 pavel pavel | Web | 26. května 2010 v 20:26 | Reagovat

tak že je pekař, tomu jeho vstávání se už nedivím...
ještě v Praze, když jsme šli s kámoši ráno z flámu, měli jsme cestou pekárnu... zaťukali jsme na okýnko a dali nám ještě horký rohlíky... má táta podobný zkušenosti? :-)

6 pavel pavel | Web | 27. května 2010 v 0:33 | Reagovat

pekař je dobré povolání, tam nikdo o práci nepřijde, pečivo se kupuje pořád.
a ty na tom vyděláš, přinese z práce čerstvé rohlíky :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
pics from DevintArt&Daemon(obaly knih); brushe buď nevim odkud, nebo od Blanch z LC, anebo od goodfriend; fonty: ginga, el!font gothic, vtks revolt, times new roman, a charming font; text v záhlaví z písničky Marilyna Mansona If I Was Your Vampire
»copyright by AngEl 2008 - 2010«