Všechno hezké jednou končí, a tak končím i tady.

Utekla jsem na My life´s ridiculous

V obklíčení slimáků a žab ...

17. srpna 2010 v 23:52 | AngEl |  Ze života mého ..
avat
Tak jsem zase doma. Škoda ...
Mám za sebou úžasných několik málo dní. A tím myslím opravdu úžasných. Uložených do banky věčných vzpomínek. /A navíc zapsaných - pokud si to vytisknu a přidám k deníčku, aby se to náhodou úplně neztratilo při krachu Blog.cz./
Ach, kéž by se dal vrátit čas ... /jedno z mých nejčastějších přání/

odd
Inu, v pátek jsme byli H.F. tátou na chatu. Stále jsem se necítila svá, přišlo mi nějak hloupě hloupé s nimi někam takhle jet. Ale to je jedno.
Pořád se mi nechtělo ven, jít čekat na náves/zastávku, až jsme se konečně rozloučila a vyšla ze dveří. No a oni zrovna jeli. Pak se ještě jelo pro D.K. s J.M. a s kufrem zaplněným našimi věcmi se vyrazilo.
Chvíli jsme si počkali na klíče a ubytovali se. A hned se zjistilo, že máme strašnou fůru jídla :) Ono se původně počítalo s pěti, takže při porcování po čtyřech se prostě brali dvoje balení ... Všechno jídlo jsme vyházeli v kuchyni na stůl a následně odložili na linku. A rozhodli se k večeři udělat guláš z pytliku s těstovinami /těchto gulášů od stejné firmy a stejném objemu jsme měli čtyři, těstovin taky dost/. No, všechno jsme nesnědli.
Večer jsme seděli venku před chatou na lavičce. Povídali jsme si, obdivovali krásně osvícené Trosky. Z chaty jsme vyhazovali dvě maličké žáby, které k nám přiskákaly. Vlastně už pořádně nevim, co jsme všechno ten večer venku vyváděli. Snad možná nás domů zahnala blížící se bouřka, ale spíš ne.
Uvnitř jsme si pustili televizi. To byla naše další zábava.
Před spaním jsem se napila vody z kohoutku a konstatovala, že je nějak podivně ochucená. Jakoby kořeněná ... V noci se přihnala pořádná bouřka, která mě pravděpodobně vzbudila a při níž se až klepaly okenní tabulky. Ale můžu se bát, když spíte mezi kámoši?? /Tři postele a čtyři nocležníci./ /No, je fakt, že to spíš už byla sobota .../
/"On mě kousnul do nosu!"/
odd
Sobotní ráno bylo uplakané. Chtěli jsme někde po osmé vyrazit do krámu dokoupit některé drobnosti, ale došli jsme tam až někde okolo desáté. J.M. to po příchodu odparkoval do postele, protože mu nebylo dobře. My ostatní jsme se usídlili v kuchyni u stolu. Z chodby H.F. přinesl rádio a naladil ho. /Na tom muzejním kousku co byl v kuchyni, se prostě Evropa 2 vylovit nedala./ Vzali jsme si karty a šli hrát. Vypadalo to, že moje karty pracují pro mě, protože jsem vyhrála zhruba 50 % her. /A to, pěkně prosím, žoliky vážně hrát neumim./
Pili jsme kalimóčo a hra se postupně měnila na "drbací kroužek". /H.F. hrál a hrál a hrál a po několik hrách prohlásil, že už mohl dávno zavřít./ A smáli jsme se strašně moc, ale J.M. to nevzbudilo. Ani náhodou. Uvařili jsme si špageti, snědli je a až pak se probudil a vstal.
Den se trošku vyjasnil a udělalo se hezky. Odpoledne nás H.F. vytáhnul na procházku k rybníku Nebák. První pokus o najití cesty nevyšel /šli jsme jednou cestou, ale ta se stáčela zpátky k vesnici, a tak jsme přeskočili potok a vyrazili po cestě, která ale byla už dost zarostlá a končila u mostu, po kterém zůstal jenom jeden zpráchnivělý trám, po měmž jsme museli přejít a vrátit se; asi dvě minuty jsem hledala jinou cestu - nebyla - a až pak jsme několika málo nejistými kroky ten trám přešla, osobní Ninja-factor:) /, ale druhý už ano. I tak jsme museli několikrát přeskakovat potok, nebo jít aspoň v bahně, takže jsme měli ve výsledku boty špinavé.
U rybníku jsme si chvilku pobyli a pak vyrazili zpátky po hezké cestě s krásným výhledem na Trosky.
Chvíli jsme se koukali na telku, ale pak se rozhodli využít krásného večera a opéct si přivezené klobásy. Takže jsme se někde v půl deváté vydali hledat něco, na čem bychom je udělali. Vyhrálo to ohniště, a tak jsme ze stodoly /už za tmy, takže jsme si svítili mobilem/ přinesli několik cihel a na ně položili rošt. O oheň se staral H.F. /nechápu ho, já po jeho zkušenosti s ohněm bych se k němu dlouho nepřiblížila a on? Je to prostě takový nezmar .../. S nádherně osvětleným hradem v zádech, hvězdami nad hlavou jsme jídlo spořádali. Padl na to zbytek našeho kečupu, ale bylo to výborné.
Později jsme pozorovali dohasínající uhlíky a padající hvězdy ...
odd
Přežít noc nebylo jednoduché, protože mě tam H. F. z jedné a J. M. z druhé strany ohrožovali. No, ale D.K. J.M. taky utiskoval :)
Po obloze se honili mraky a nebylo dokonale krásně.
Hráli jsme karty. K obědu byl maďarský guláš z konzervy a fazole z konzervy s těstovinami. Bylo to strašně dobré.
Tak nějak sem i vytratilo z hlavy, co jsme ten den dělali :( /No ono jsme vlastně někde okolo jedenáctý vstávali a snídali, oběd byl někde ve dvě .../
Každopádně odpoledne jsme vyrazili na Trosky a modlili se, aby měli ještě otevříno. Měli a my si je v klidu a pohodě prošli :)
K večeři jsme měli slepičí polívku z pytliku /jak jinak/ s těstovinami a masoxem. Měla takovou zvláštně nazelenalou barvu ... :)
Večer se dopíjelo, co bylo, hrálo se kámen-nůžky-papír. Když se setmělo, šli jsme se projít a sedli si na lavičku a pozorovali krajinu. Krajinu, nad níž se krásně blýskalo /a stále mi to je nepříjemné/.
V chatě u televize se H.F. a já rozhodl, že nepůjdeme spát. Tedy, že bude H.F. ve čtyři pozorovat ráno. Ve dvě spát nešel a pak už to podle něho nemělo smysl. A tak jsme byli vzhůru až do rána ...
odd
H.F. se pořád, stejně jako večer, ptal, jestli už je venku světlo. Když bylo, vyhrabala jsem se z lavice a J.M. mikiny, kde jsem ležela, šla se trošku ustrojit a šla za H.F. ven. Později jsem se přinesla spacák a koukali se, jak se rozednívá. A bojovali proti neustále útočícím slimákům :)
Někde okolo šesté jsme si šli udělat snídani. Dali vodu na čaj ohřád na kamna /rychlovarná konvice byla pomalejší než oheň na plynovém sporáku/, vzali si chleba /nechtějte vědět datum splatnosti; jeden z těch chlebů, co jsme měli s sebou, už byl zelený, ale tenhle to naštěstí nebyl/, namazali máslem a marmeládou, venku rozložili stůl a šli se ven nasnídat. Jak hezké :)
V sedm jsme šli posbírat popadaná jablka pod stromy. No, doma jsme si sedli /přišerně nerada sedím, a tak jsem si lehla/ a tak trošku na na nás padla únava. Asi minutu jsem spala, ale pak na mě H.F. houknul :) Došli jsem do krámu pro pár rohliků, kečup na oběd a bonboniéru pro H.F. tetu za půjčení chaty.
Někde okolo osmé vstávala D.K. Na a pak šel H.F. spát. Říkal na hodinku ... budika na mobilu měl nařízenýho na desátou, ale právě toho jeho mobila mu D.K. po usnutí zabavila.
Umylo se nádobí, hrály jsme karty a čekaly, až začne zvonit budík. Hned poté jsme došli do krámu pro vodu na pití, protože ta z kohoutku se vážně nedala pít ...
Někde ve tři čtvrtě na jedenáct vstal H.F. /mobil mu D.K. už stihla vrátit a o ničem nevěděl/ Dali jsme se do hraní karet /jak neobvyklé u nás/. Těsně před obědem /špageti/ nás návštěvou poctil i J.M.
Okolo druhé jsme se jali uklízet, ale zjistilo se, že najednou neteče voda. A najednou nám došlo, že to že nám pod okny už dva dny jezdí cisterny s nápisem "Pitná voda", nebude náhoda. H.F. a D.K. se šli kouknout na vývěsku. Vrátili se vyřechtaní /D.K. četla jenom jímka, místo vodní jímka, ale kdo ví/. My prostě celou tu dobu pili vodu, která byla od pátečnosobotní bouřky zakalená. Skvělé.
Když vodu zase pustili, domyli jsme vše, co jsme potřebovali. Úklid byl někde po čtvrté hotový a my jsme čekali před chatou na odvoz. Pak začaly houkat sirény a zjistilo se, že v Troskovicích něco hoří /asi zapařený seno/. Prohlídli jsme si kovárnu /když jsem lezla do stodoly, řápla jsem se o trám do hlavy/ a podobné prostory.
Pan F. přijel, když zrovna začínalo pršet ...
Po cestě jsem s D.K. usínala. No najednou otevřu oči /zrovna se mi zdálo, že jsme na Troskách a jdu po schodišti, které tam ještě není, a najednou padám/ a my už byli v Turnově.



Včera jsem odpadla a nic se mi psát nechtělo, a tak to píšu aspoň dneska.
S rodiči jsme byli odpoledne v hospodě, ale při zpáteční cestě nám ujel před nosem bus, a tak jsme v tom největším slejváku šli pěšky domů :) 
Ruku mám od štípance z neděle pořád napuchlou, ale u aspoň ne malíček. Ale pořád svědí a nevypadá, jako moje druhá kostnatá ruka.
Zavírají se mi oči; jdu spát.
 


Komentáře

1 Lily Addams Lily Addams | Web | 18. srpna 2010 v 9:29 | Reagovat

Vrátit čas je také jedno z mých přání...

2 vivienne vivienne | Web | 20. srpna 2010 v 20:11 | Reagovat

myslím si že to je přání většiny lidí...

Jak tak čtu hodně sisi to užila a to je dobře :-)

3 Lufristia Lufristia | Web | 22. srpna 2010 v 18:49 | Reagovat

Tedy...
Taky mnohdy lituju, že čas nejde vrátit zpátky, ale pravda, že ten deníček lze ptevřít a vzpomínky si oživit (mě jen mrzí, že si ho vedu tak krátce a všechny minulé blogy jsem nenávratně smazala...).
Upřímně...nadpis mě vyděsil a hned jsem si představovala, jak proti tobě stojí slimák se samopalem :D...ale to je jen mojí porouchanou psychikou, která poslední dny dostává dost silně zabrat. :-D O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
pics from DevintArt&Daemon(obaly knih); brushe buď nevim odkud, nebo od Blanch z LC, anebo od goodfriend; fonty: ginga, el!font gothic, vtks revolt, times new roman, a charming font; text v záhlaví z písničky Marilyna Mansona If I Was Your Vampire
»copyright by AngEl 2008 - 2010«