Všechno hezké jednou končí, a tak končím i tady.

Utekla jsem na My life´s ridiculous

Z druhé strany barikády

26. září 2010 v 17:27 | AngEl |  Ze života mého ..
25. 9. 2010
... aneb když už nejste divák, ale účinkující.
Prostě mám strašnou potřebu se vypsat.
/Fotky nejsou moje, H. si zapomněla foťák. Zdroj jsem našla na jednom účtu na Picase; tedy spíš nám o tom dneska řekla A. a ony se navíc včera toho fotografa ptaly./
Kde v půl deváté ráno jsme dorazily na místo. Prohlédly si z dálky "hobitín" a šli pokecat s člověkem, kterého už známe. Postupně se to tam slézalo.
Samotná akce začala v devět. Název si nepamatuji, ale bylo tam asi 8 stánečků, na programu nějaká ta přednáška a koncert. Ale to nejhlavnější: gotická bitva.
Celé to končilo v pět, ale tam vzadu, kde byli šermíři se zůstávalo mnohem dýl. /Taky to někdo musel v neděli uklidit./


Asi v půl jedenácté jsme tam už byli všichni, a tak se zavelelo, že se to půjde zkusit. No jo, ale dohodatéměř žádná, kloudně jsme věděla jenom začátek a pak už jsem se ztrácela. A pak najednou bylo tři čtvrtě na dvanáct, čas na oběd. A tak se šlo jíst.
Holky si koupily klobásu a pak ještě pití /později jsem po A. dopíjela pivo/. K nám se ještě připojilo pár našich "známých" /prostě lidí, které už pár týdnů známe/. Po chvíli jsme se přesunuli dozadu. A čekáme a čekáme. Nová zkouška měla začínat v jednu. Začala asi v půl druhé, přičemž ke konci se zase nedošlo, protože naše samotné vystoupení někde okolo druhé začalo.
No co vám mám vyprávět. Nesmát mi moc dobře nešlo, hlavně když L. popadl A., řka: "Přines nějaký jídlo!" To jsme to s H. nevydržely. Co dál? Páč jsme chvílema prostě nevěděli co dál, tak nám to museli říkat, ale to nikdo nesmí vědět, takže psst!
Jinak celkově to byla zábava a snad i povedené /sakra, vidět to jako divák, tak bych to snad poznala, jestli to bylo povedené:) /.
Zjistit, kdo to okolo vás právě prošel ve zbroji, je téměř nemožné. Ty lidi jsem poznávala až dneska na fotkách.
Po vystoupení se jedlo, pilo, povídalo, poslouchalo. Pár lidí zjistilo, že patříme k nim, ale vůbec nás ještě neznají.
Jinak jsem poznala několik nových lidí, šermířů, ale nechtějte po mně jména. Byl to takový příval, že si pamatuji asi jednom 4-5 jmen.
Pršet začalo až večer. To už taky byla řádná zima. H. si vzala mikinu, já šátek a A. měla od V. půjčený plášť. Od jednoho stolu jsme se postupně přesunuli k jinému, pod deštník a žárovku. Povídali jsme si, V. nás pozvala na panáka, protože bude mít za pár dní svátek. /Mňam, jahodovej Polar:) /. Došly jsme si do stanu pro věci /přičemž tam spal O. a já ho svým vpádem vzbudila, což mě mrzí/. Pak jsme si s holkama daly ještě jednoho na rozloučenou, rozloučili se a jely s H. dom.
Doma jsme se domluvily na dnešku a šly spát.
Když jsme dneska přijely na místo, byli tam už jen čtyři lidi /a to jsme jednoho šermíře viděly ještě v Turnově na nádru/. Pomohly jsme odnosit pár posledních věcí a usadily se na hodinu v zastávce. Povídaly jsme si, vzpomínaly na včera. A strašně jsme se některým věcem smály. A pak jel vlak a my jely domů.

obrana hobitína
25. 9. 2010
25. 9. 2010
25. 9. 2010
25. 9. 2010
hobitín :)
25. 9. 2010
 


Komentáře

1 Lily Addams Lily Addams | Web | 27. září 2010 v 10:15 | Reagovat

No jo, šerm...věc k nezaplacení :-) Vždy když slyším nebo si přečtu slovo Turnov, trochu mě píchne u srdce...ach jo...

2 vivienne vivienne | Web | 28. září 2010 v 18:09 | Reagovat

jéé fotky krása, zážitky taky.. kéž bych se někdy dostala k něčemu takovému

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
pics from DevintArt&Daemon(obaly knih); brushe buď nevim odkud, nebo od Blanch z LC, anebo od goodfriend; fonty: ginga, el!font gothic, vtks revolt, times new roman, a charming font; text v záhlaví z písničky Marilyna Mansona If I Was Your Vampire
»copyright by AngEl 2008 - 2010«